"Pomáhám lidem lépe porozumět lidské odlišnosti,  posvítit si na převzaté limitující batožiny, vzkřísit sebe a vyjet  mu z garáže vstříc."

Co mě, Markétu Tiptovou-dříve Ta co se točí v kruhu, dovedlo k objevení a dovolení si toho, co dnes dělám a co tak miluju, a jaká k tomu vedla cesta, to si můžete přečíst v mém asi padesátkrát předělávaném a vypoceném slohovém výtvoru níže ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓ ⇓

MOJE CESTA

 

Kdybych před 13 lety měla na internet pověsit přiznání o svých dřívějších pochybnostech, nedokonalostech, životních omylech, zranitelnosti ...tak jedině pod pohrůžkou revolveru u spánku.

Já bych si vůbec nedovolila nic ze svých držkopádů a slabostí před cizím člověkem vyjevit, natož to veřejně napsat. Dnes to dělám a stále ještě dýchám a ještě víc... mám z toho dokonce velkou radost.

V minulosti by mě to poslalo rovnou do nějaké pěkné hliněné podzemí miniparcely na Olšanech.

 

Dříve jsem sebevědomí pouze předstírala, dnes ho ale uvnitř skutečně cítím.

 

Nemůžou za to ale dosažené kariérové posty, přetékající bankovní účty, láskyplný partnerský vztah, zdravé, krásné a úspěšné děti. Z pohledu těchto společenských měřítek dnes vlastně nic takového nežiju.

Přesto jsem ale mnohem vyrovnanější a vnitřně silnější než kdykoliv předtím. Není to o tom, že by ve mně neexistovala žádná citlivá struna, nikdy nic mě nerozhodilo nebo mi občas nebylo smutno.

Neaspiruji na titul Guru s „čarovnou formulkou a jistou místenkou do ráje.“ 

 

Jen jsem pochopila, kde, proč a jak se ve mně braly všechny ty obavy a strachy z „ne dost dobráctví“, z objevení mé nedokonalosti, chyb, nepřijetí, maskování zranitelnosti za maskou siláka...

Pozadí těchto emočních her už dokážu rozklíčovat a pracovat s tím.

 

Dnes už se nechci propadnout do západního Německa, když je někdo svědkem mé chyby nebo neznalosti.

 

Ochranné masky a role jsem pověsila na věšák. Neupadám do paralyzující nejistoty, když na cestě za stejným záměrem potkám někoho „schopného“. Respektuji svoje pocity a umím je vyjádřit. Využívám svoje silné stránky a ty pokulhávající přijímám a nemaskuji.

Nesnažím se vměstnat do představ své hlavy nebo druhých lidí, jaká bych měla být, aby mě měli rádi nebo mě planeta uznávala.

 

Dovolit si nevykreslovat samu sebe podle toho, co by mohlo být přijato a úspěšně fungovat, ale reálně přesně tak, jak mě to vystihuje nejvíc a co mě dovedlo k tomu, co dnes žiji a dělám.

To mě naplňuje velikou vnitřní svobodou.

 

Ať žijí absurdity

 

 

Paradoxem je, že dříve jsem se zmíněných společenských met úspěšnosti dotýkala mnohem více než dnes.

Moje skutečná víra v sebe byla ale chatrná jako bouda na kuří nožce.

Myslela jsem si, že když vystuduji správnou VŠ, získám zahraniční praxi, jazyky, budu makat a budovat kariéru, tak si své místo na slunci zajistím. Reálně to však znamenalo, že jsem setrvávala ve frustrujícím zaměstnání a v partnerském vztahu, ve kterém jsem víc brečela než se smála.

Nechávala jsem se manipulovat druhými i sama sebou, chytala se na lži a přiživovala v sobě bludy. 

Říkávala jsem:

„Já toho chlapa přece miluju a když udělám ještě tohle a ono, tak to bude zase fajn.“

„Ne, já tuhle práci nemůžu opustit, protože mám hypotéku a musím platit složenky, jak bych to všechno pokryla, z čeho bych žila“

Nedokázala jsem z toho vystoupit. Bála jsem se, co neznámého by ta změna přinesla a že bych ji sama třeba nezvládla. Život mě vysvobodil.

 

Co mi uštědřilo ránu z milosti?

 

Přišla jsem domů ze služebky a po zmizení části věcí, mi došlo, že náš desetiletý partnerský vztah právě skončil, akorát mi to nikdo neřekl. V rámci jednoho týdne zmizela naše zvířata, většina majetku, finance, mé pracovní místo v naší firmě.

Za pár dní se přidalo vykradení (nepojištěného) příbytku až po spodní prádlo a kartáček na zuby. Ten způsob rozchodu mě semlel.

Tak jsem se bála nejistoty a nedostatku, až  jsem to rázem žila.

V několika dalších letech jsem pak ještě absolvovala pár veletočů z řad vztahů s muži a zaměstnání. Moji pomyslnou poslední tečkou ke změně byl kolaps pohybového aparátu, který můj život na rok zastavil a nasměroval do Rehabilitačního ústavu v Kladrubech, odkud jsem odcházela s tím, že:

„Tak takhle už ne. Stačilo a dost!“

Jak se mi rozsvítilo?

 

Chtěla jsem pochopit, co uvnitř mě vlastně moje jednání určuje. Na VŠ jsem sice vystudovala psychologii a sociologii v řízení lidí, ale prakticky to v sobě rozklíčovat, to jsem neuměla. Chyběly mi hlubší informace a souvislosti. Už od dětství jsem velký pozorovatel odlišností a načítač emocí, ale potřebovala jsem jít víc do hloubky.

Začala jsem se pídit, co a jak vlastně v reálu formuje naši osobnost, co všechno nás od narození ovlivňuje, jak se to projevuje v našem jednání, vnímání, komunikaci.

Život mi do cesty postupně poslal různé psychologické teorie, přístupy a techniky. Od EFT přes rodinné konstelace, typologie osobností, kvantování, terapeutické a koučovací techniky a řadu dalších.

Hodně nápomocná pro mě byla transakční analýza osvětlující vliv výchovy na formování naší osobnosti, našeho ega a jeho projevů v našem jednání, komunikaci, vztazích.

K prohloubení a ověření všech poznatků mi hodně přispěla sedmiletá praxe s klienty při lektorování a individuálních sezeních

Postupné odhalování vrstev osobnosti a zpracovávání sama sebe mě hodně posunulo v rozeznávání rozdílu mezi cestou hlavy a srdce.

Moje intuitivní vnímání se velmi posílilo a moje výkonná hlava se naučila odpočívat.

Intuici využívám pro většinu svých rozhodnutí. Umožňuje mi nejen napojení na své pocity, ale i intuitivně vnímat druhé lidi, jejich osobnostní nastavení, pocity, bloky a strachy.

Jsem přesvědčená, že každý z nás máme ve vínku nějakou dovednost, která nám jde přirozeně, aniž bychom se ji učili. Ač třeba její pozadí neodpovídá běžným tabulkám a logickým normám. A pokud se naučíme vypínat hlavu, tak ji můžeme objevit a dovolit si ji využívat nejen pro sebe, ale i pro ostatní. 

 

To, na co jsem ve svém předešlém životě dojížděla, mi pomohlo objevit to, co je mojí vášní

 

"Miluju rozkrývat lidské příběhy, vliv výchovy na formování naší osobnosti, jednání a vztahy. Zprostředkovávat větší porozumění pro povahovou odlišnost v nás lidech a pomáhat lidem ladit vzájemnou komunikaci. Hledat souvislosti v emočním prožívání, měnit omezující programy, tišit hlavu a rozpoznávat intuici."

 

Všechny své poznatky a zkušenosti, které využívám pro sebe i pro práci s klienty jsou Vám k dispozici formou:

Najdete mě i na sociálních sítích:

Budu neskutečně šťastná, pokud tu objevíte užitečný impuls k Vaší cestě za větším porozuměním sobě i ostatním a posune Vás to v životě k větší vnitřní síle, radosti a nadhledu.

 

♥ Markéta