„Miluju rozkrývat lidské příběhy, vliv výchovy na formování typů osobností, analyzovat podvědomí a jeho vliv na jednání, vztahy, rozhodování, volby…
Už jako malá jsem byla velký pozorovatel lidí a k tomu jsem dostala k dispozici jakýsi vnitřní skener, který mi „četl a pitval lidi“. Do nastavení zase silný analytický testovací přístup k „pravdě, realitě“, který mě chtě nechtě vždycky vede do hloubek.
Díky tomu jsem se občas cítila „jinak“…protože říkat nahlas něco, co druhý (a obzvlášť dospělý) neřekl, není úplně košer. A dlouho jsem to měla vlastně i jako velká. Moje maminka mi jako dospělé před lety řekla: „Ani nevíš, jak já často trnula, když jsi byla malá. Ty jsi byla nahlas schopná pokládat tak otevřené otázky a komentovat pozadí lidských projevů, že jsem se vždycky bála, koho potkáme a co z toho bude:)“
Když „jste jako dítě já“, vidíte nepopulární reakce a máte kolem sebe dominantní výchovné přístupy s pokyny všechno zvládnout, nechybovat, neukazovat slabost, nastartuje to pochyby, strach, potlačení, vztek. Citlivost maskujete a svoje náhledy vypouštíte jen omezeně.
Na dlouhá léta jsem proto skener v sobě přibrzdila a využívala ho jen okrajově pro práci v managementu, personalistice. Uvnitř se to ale chtělo jinak, tenkrát jsem si to ale ještě určitě plně neuvědomovala. Abychom začali věnovat pozornost svým potlačením, mohli je měnit, musíme je uvidět.
Vnitřní změny se nedělají na tlačítko. Když si neuvědomuje, že jsme ve tmě, těžko vědomě sáhneme po vypínači.
Abych tenhle svůj vnitřní skener konečně docenila, vytáhla ho na světlo, začala ho plně využívat i pro ostatní, vytěžovat z něho maximum a naučila u toho se sebou zacházet, bylo zapotřebí se posunout tak o tři životy v sebedůvěře, vnitřní síle a svobodě.
My lidi začínáme věnovat pozornost svým temnotám a hýbat s nimi, až když něco ztratíme nebo se nám nedaří dosáhnout toho, co si přejeme…já nebyla výjimka. A tak mi v mém životě začaly svítit dramatické situace.
Výživný dlouholetý vztah a jeho ještě výživnější krach, ztráta veškerého majetku včetně kartáčku na zuby, peněz, firmy, a tudíž i zaměstnání, ale hlavně iluzí ze stylu provedení. Poté jsem se pracovně natolik snažila už nikdy nedojet do garáže, až jsem si vyrobila syndrom vyhoření a kolaps pohybového aparátu na pár let, a tím pádem zase ekonomický hurikán. Po oklepání přišlo na řadu pole milostné – seznamovací. A popsat tady stručně zážitky a prozření, by bylo na seriál. Láska přišla nečekaně v podobě naprostého úžasňáka, ale také brzy a nečekaně odešla, neb takového Chlapa chtějí i nahoře za duhou.
Všechno tohle byly bomby v tom čase prožitku, následně ale přesně tyhle momenty mi pomohly věnovat pozornost tomu, co v sobě potřebuji uvidět, zkoumat, pochopit, pořešit, pustit a proměnit. Navedly mě na cestu, na které neustále objevuji další dílky pro obrovskou vnitřní svobodu, sílu, sebedůvěru, lásku k sobě, radost a klid.
A protože vím, jaké to je, žít v hlavě, strachu, držet se jednáním v podvědomě převzatých a naučených mantinelech. Co to s člověkem dělá, jak to ovlivňuje jeho vztahy, volby, prožívání. A taky vím, jak skvěle a volně se žije bez toho všeho a takový stav přeji všem, pomáhám k tomu i jiným a klientům se profesionálně věnuji už 10 let.
U sebe i u klientů jsem si ověřila, že aby člověk mohl začít „věci v hlavě“ měnit, potřebuje nejdříve rozumět tomu, proč a kde se tam vzaly a co mu působí. Navést na prožitek změny a předat nástroje k další sebe-práci.
Pro vnitřní změnu se žádný člověk opravdu nemusí znovu narodit. Každý může a na nikoho nikdy není pozdě.
Srdečně Vás zdraví❤️Markéta