„Lucko, pojď sem. Lucko, nedělej to. To nemůžeš házet. Lucko, nekopej do toho… “
Sedím v kavárně a asi tříletá Lucka po těchhle větách ještě přidá na intenzitě svých předešlých vydupávacích manévrů. Povelů přibývá, odezva je stále stejná.
Lucie: „Nedělej to, nebo půjdeme hned domů.“
Maminka si během těchto vět kupuje kávu. I pro nás ostatní je zřejmé, že teď v úmyslu odejít úplně nemá. To, co vnímáme my, vnímá i Lucka. Lucka jede tudíž stále svou a je v tom dost dobrá:)
Maminka popíjí u koutku kávu a pozornost publika ji úplně netěší. Začíná na Lucku zkoušet přemlouvání, prosby a nabídky. Druhá maminka to nevydrží a podá Lucce hračku, kterou před chvílí upustil její synek. Lucčina maminka to uvítá a s druhou maminkou si začnou povídat. Lucce spokojenost vydrží pár minut, a tudíž zahájí další kolo.
Jak to má dominantní typ osobnosti?
Vídám je tu častěji a vždycky je scénář podobný. Hodně pokynů, hodně povelů a z druhé strany hodně řevu. Řekla bych, že Lucčin typ osobnosti by potřeboval ubrat na intenzitě a frekvenci pokynů, povelů a směrování.
Dominantní osobnost těžce nese, když nemá dostatečnou možnost prosadit taky svoji vůli, nápady, myšlenky. Jejich ego je velmi citlivé na vlastní důležitost.
Pokud se cítí přehlíženi, směrováni pouze do podřízenosti, nemají možnost prezentace vlastních cest a je jim příliš často kladeno na srdce, že mají něco udělat jen proto, že to někdo řekl, tak jejich ego bije na poplach.
Aby to přežilo, vyrobí a v podvědomí si uktoví účinnou egoobranu….protiútok, tady konkrétně ve formě trucovitého dítěte.
Je možné si to představit, že někde v podvědomí můze běžet třeba takováhle hra:
„Aaaa, Ty chceš tady v klidu pít kafe, nemáš ráda, když řvu před lidma…já taky nemám ráda, když furt něco musím udělat tak, jak chceš Ty a nemůžu nic udělat po svém. Tak si to teď vyzkoušej taky, ať víš jaký to je.“
Co tímhle vznikne v dominantovi?
Tahle egoobrana s nimi tiše stárne a kdykoliv jim v dospělosti svým jednáním, a může to být jen tón hlasu a gesto, připomene chování jejich obra v dětství, trucovité dítě v nich znovu ožije. Je to podvědomý automatismus.
U klientů z řad dospělých Lucek a Luciánů pak díky tomu často řešíme nespokojenost ve vztazích, vyhrocenou komunikaci, nesnadné zařazení v zaměstnaneckých rolích, nutkavou potřebu permanentního dokazování „dost-dobráctví“ a další podobné nekomfortnosti.
Z mojí zkušenosti s tímhle typem osobnosti by mohlo pomoc, kdyby maminka zvládla odhlédnout od své zažité představy o jedinečném správném fungování a dopřála Lucce prostor pro vlastní objevování, testování, vlastní chyby tam, kde je to pro ni bezpečné.
Čím míň tlaku, tím míň protitlaku.
Respektuje dominant vůbec něco?
Tyhle lidi fungují na bázi přirozeného respektu, dogma v nich vyvolává touhu po revoltě. Přirozený respekt vzniká, když jim je zachována důležitost, nešlape se po ní a protistrana nekáže vodu a nepije víno, jde příkladem. Pak ctí stanovené hranice.
Plané výhrůžky bych se snažila spolknout, protože tyhle osobnosti jsou velmi rychlí a skvělí pozorovači a úsudkáři….velmi rychle prohlédnou, kdy se k takovým výhrůžkám obr uchyluje a jaký je jeho skutečný motiv. Bez důslednosti pak přirozený respekt mizí v dálce.
Držím oběma holkám palce, aby se vzájemně pochopily, naučily se respektovat, a přestaly si nabíhat na kopí. Nešťastnost a únava je z toho cítit na sto metrů a vůbec se jim nedivím.
Prima dny❤️Markéta
Pokud Vás zajímají i další články, sledujte mojí facebook stránku a žádný článek Vám už neuteče.