Jsme odlišní a šílíme z toho
Markéta Tiptová„Jak takhle může argumentovat?
Vždyť ona říká úplné pitomosti. Tohle nejsou žádná fakta.
Vždyť snad musí vycházet z těch dispozic, ne?“
Mluví klient nešťastným hlasem.
Chápu, pro vás jsou fakta hlavní ukazatel. Ne každý člověk ale dává váhu faktům. Pro někoho jsou v popředí zájmu emoce, pocit, prožívání….fakta pro něj prostě nejsou primární pro rozhodování.
„Takhle ale přeci nejde fungovat, vždyť jí tak unikají důležité věci.“
Všichni víme, že my lidi nejsme stejní a lišíme se. Přesto často, aniž si to úplně uvědomujeme, přistupujeme k druhému jako k sobě. Používáme komunikační styl padnoucí nám, ale druhý mu prostě nemusí rozumět a jeho nastavení to naše jednoduše míjí. Často pak máme tendenci druhou stranu kvůli tomu hodnotit..."protože jak může!?"
Jeden je orientovaný na fakta a když to tak v dané situaci druhá strana nemá, tak je to pomalu příznak slabšího článku. Stejně tak si to ale druhá strana může myslet o té první. Občas to teda může i platit, ale to je potom zase trochu jiný příběh🙂
Setkání dvou kontratypů osobnosti
Tady se prostě jen potkaly dva kontra typy osobnosti. Jeden funguje na bázi faktů a emoce jsou pro něj pro případ rozhodování zcela druhořadé. Dalo by se říct, že druhý to má obráceně.
„K čemu my asi bude takovej barák, když strávím denně hodinu v autě a za benzin utratím ranec.“
Jenže druhý se rozplývá nad barvou okenic a zelenou ruční pumpou na zahradě, protože to je přeci přesně to, o čem se mu ve snech zdálo. A když slyší, že tohle přece není vůbec důležitý, tak se cítí být přehížen, dotčen…
„Takže tobě je úplně jedno, jak se cítím. Ty všechno přepočítáváš jen na čísla…kolik, jak, kdy….“ a v hlavě běží: „Proč já nešťastná jsme si nevzala Pištu Hufnágla?!“
Dokud se tyhle dva typy budou točit na svém principu fungování a budou chtít od druhého totéž, tak dříve, než to dostanou, zešediví. Druhý se v náš způsob bytí proměnit prostě nezvládne, ani kdyby moc chtěl.
Jak jednat s odlišností?
Čím více budeme protistranu hodnotit, lámat a tlačit, tím víc budeme budovat propast, ve které není ani jedné straně dobře. Spíše bych zkusila:
- 1Nesoutěžit, kdo je lepší. Většinou je to naprostá plichta.Tady v tom konkrétním případě je pán naprostý úžasňák v kalkulacích, pragmatičnosti, plánování, systematičnosti. Paní je zase chodící motivační jednotka. Úžasný navazovač vztahů, propojovač kontaktů a kreativní všeuměl, tvořič atmosféry a tepla.
- 2Přiznat si svoje omezení.
- 3Zkusme vzít odlišnost jako něco skvěle doplňujícího naši nedokonalost.Pán i kdyby se rozkrájel, barvy tak dobře nesladí, takhle geniální poskládání pokojů ho ani nenapadne. Paní je zase schopna utratit majlant na renovaci starých interiérových prvků a v rozpočtu nezbyde dost na střechu. Pak je tak zabraná do vybírání koupelnových prvků, že kdyby manžel nehlídal čas, přijdou pozdě na stavební úřad.
- 4Nechme odlišnost rozvinout v situacích, kde se naše nastavení ztrácí.V tomto případě nechme paní přijít s nápady...co by bylo fajn...pána to nechme posoudit z hlediska celku a provedení. Oba pohledy mají důležitý význam pro obě strany.
- 5Nesoupeřme. Spolupracujme
Prima dny❤️Markéta
Pokud Vás zajímají i další články, stačí se přidat k fanouškům mé FB stránky a žádný další článek Vám neuteče.
Hlava v oblacích se dá držet i ve sklepě v karanténě:)
Taky máte pocit, že jsme se v posledních dnech stali součástí unikátního psychologicko-sociologického…
Když nás život zastaví aneb svlékání podvědomí
Nějakou dobu jsem nebyla na své facebook stránce, ani IG, obecně jsem…
Když se potkáme s egoválečníkem
„Dobrý den, kontrola jízdenek. To nemáte správnou jízdenku. To vám nestačí. Jste…
-
-
-
-
Já nejsem dost…. 10.2. 2020 -
Recept na snídani 21.1. 2020 -
4 tipy jak nelpět na tužbách 13.12. 2019
-
-
